David Beckham - životopis
Celé jméno: David Robert Joseph Beckham
Narození: 2. května 1975, Londýn
Váha, výška: 180 cm, 75 kg
Manželka: Victoria Beckham (roz. Adams)
Děti: Brooklyn, Romeo a Cruz
Vysněný klub: Manchester United
Oblíbená jídla: čínké nudle, sekaná s bramborovou kaší
Kluby, jimiž prošel: Manchester United, Preston North End, Real Madrid
Oblíbené číslo: sedm
Lepší noha: pravá

Narození: 2. května 1975, Londýn
Váha, výška: 180 cm, 75 kg
Manželka: Victoria Beckham (roz. Adams)
Děti: Brooklyn, Romeo a Cruz
Vysněný klub: Manchester United
Oblíbená jídla: čínké nudle, sekaná s bramborovou kaší
Kluby, jimiž prošel: Manchester United, Preston North End, Real Madrid
Oblíbené číslo: sedm
Lepší noha: pravá
Ještě než se malý David narodil, otec Ted už určitě věděl, že jeho syn jednou bude hrát za Manchester United, klub svého srdce. Život fotbalového idolu současnosti se začal psát 2. 5. 1975 v Laystone, Londýně. Jeho matka Sandra ho společně se svým manželem pojmenovala celým jménem David Robert Joseph. Narodil se do fotbalové rodiny. Vždyť jeho otec hrál útočníka za amatérský tým Kingtisher a dříve ho zkoušel i profesionální klub Leyton Orient. Nějaký čas si přivydělával také v poloamatérském týmu Finchley Wingate. I přes to, že žil v Londýně, byl zapáleným fanouškem Manchesteru United. Dalším velkým fotbalovým fanatikem je Sandřin tatínek, Joseph West, který daroval každé Vánoce Davidovi dres Tottenhamu Hotspur.
David ještě neuměl pořádně chodit a už mu jeho otec pořídil míč. Kulatý nesmysl si tak oblíbil, že jste ho každý den měli možnost vidět trénovat v parku v Chase Lane. Tam hrál fotbal se svými kamarády, ale bral ho mnohem vážněji. Vždycky, když už ostatní odešli, on zůstal a trénoval třeba své oblíbené "keepy-uppy," kdy musel míč udžet co nejdelší dobu ve vzduchu. Přítel rodiny Beckhamů Don Wiltshire, který Davida také trénoval, vzpomínal: "Při prvním setkání jsem Davidovi řekl, aby žongloval s míčem oběma nohama. Dokázal to jen několikrát. Řekl jsem mu, aby přišel až to bude umět pořádně. Za několik měsíců se vrátil a udělal to asi 2000 krát. Tolik byl pro fotbal zapálený už jako dítě."
Malý David chodil také na většinu zápasů svého otce. Po jejich skončení spolu vždy ještě trénovali. Za každé břevno, které se Davidovi podařilo trefit, dostal 50 pencí kapesného navrch. Více ho ale podle vlastních slov hřála otcova pochvala. Úplně prvním týmem, za který David nastoupil, bylo školní mužstvo ze základní školy Chase Lane, které vedl Skot McGhee, který Davidovi trochu připomínal Alexe Fergusona, trenéra Manchesteru. A to nejen proto, že jsou oba Skotové, ale také se umí pořádně naštvat. Nastupoval také za Cubs, což jste mohli pouze v případě, že jste navštěvovali v neděli kostel.Jedním z nejdůležitějších momentů budoucí Davidovy kariéry se jeví nabídka od právě vznikajícího týmu Ridgeway Rovers. Trenérem byl tehdy Stuard Undewood. Podle Davida bral fotbal velmi vážně i přes skutečnost, že koučoval sedmileté kluky. Například je nutil nosit na zápasy obleky s kravatou. Sportovní centrum Anslie Wood bylo svědkem skvělých zápasů, Davidovo mužstvo vyhrávalo klidně i o deset branek.
Když David přestoupil ve škole na druhý stupeň do Chingford High v Nevin Drive, dalo mu za pomoci spolužáků pořádně zabrat přemlouvání Johna Bullocka, aby mohli vytvořit fotbalový tým. Na škole se totiž hrály rugby. David na Johna vzpomíná jako na skvělého pedagoga. Z profesorů, kteří Davida učili, zůstal jediný John s Becksem v kontaktu. Zemřel v den zápasu Anglie - Argentina na mistrovství světa 1998, kdy jeho bývalý student zažil zatím nejhorší okamžik kariéry.
Když bylo Davidu Beckhamovi deset, přihlásil se do fotbalové školy Bobbyho Charltona, které se účastnili fotbalisté z celého světa. Davida však ten týden trápily bolesti se zubem. Pobyt si příliš neužil. Příští rok se tedy zapsal znovu. Tady můžeme vidět další z důležitých Davidových mezníků kariéry. Dostal se totiž do finále dovednostní soutěže, které se uskutečnilo v den zápasu Manchester United vs. Tottenham Hotspur na skvělém stadionu Old Trafford před téměř 40 000 diváky. Už v dopoledním programu se David dostal do vedení. Velké finále bylo naplánováno na přestávku zmiňovaného zápasu. David celou soutěž vyhrál, hlavní výhrou byl dvoutýdenní pobyt v Barceloně a tréninky s tamním mužstem. Tam se setkal s mnoha svými vzory: Markem Hughesem, Garym Linekerem a trenérem Terry Venablesem.
Davida si postupně začali všímat velké kluby. Hlavně ty z Londýna: West Ham, Wimbledon, Arsenal i Tottenham. Vybral si, možná i díky svému dědečkovi, Spurs. David dodnes vzpomíná, že tréninky mládeže byly velmi kvalitní, trenérem byl David Pleat. V týmu byl i dnešní reprezentant Anglie Sol Campbell či Nick Barmby. Malý David však tým svého srdce měl dávno vybraný. Na tréninky proto chodil v dresu Manchesteru United a jeho jedinou starostí bylo, jestli ho skauti severoanglického týmu v Londýně najdou.
David právě odehrál jeden z nejlepších zápasů své dosavadní krátké fotbalové kariéry, tentokrát v dresu okresního týmu Waltham Forest, když mu maminka sdělila nejšťastnější novinu v jeho životě. Na zápase se byl podívat skaut Manchesteru United a chtějí si Davida vyzkoušet. Za pár dní už David ujížděl směrem na sever s Malcolmem Fidgeonem (skaut Manchesteru zabývající se mladými fotbalisty) na svůj první test v milovaném klubu.
David nadále trénoval za Tottenham a ve volných dnech jezdil do Manchesteru. To nebyla právě ideální situace. David, jeho otec a maminka se proto rozhodli pro schůzku jak s Terry Venablesem (z Barcelony přešel k trénování Tottenhamu), tak i s Alexem Fergusonem. Oba týmy navrhli Davidovi takzvanou smlouvu 2 + 2 + 2. To znamená: dva roky v žácích, dva v juniorech a po dovršení osmnácti let i podepsámí profesionální dvouleté smlouvy. V rozhodování pomohlo rodině Beckhamových vstřícnější jednání Manchesteru United. Alex Ferguson toužil po Davidovi mnohem více. David Beckham zůstal až do svých šestnácti let v Londýně a až poté se stěhoval na sever. V juniorském týmu se tehdy setkal s hráči, kteří dnes patří do absolutní fotbalové špičky: Philipem Nevillem, Gary Nevillem, Nicky Buttem, Paulem Scholesem, Robie Savagem či Ryanem Giggsem. Mužstvo trénoval Eric Harrison, který nikdy neměl daleko k silnějším výrazům a nikdy nedovolil hráčům povolit. Pro Manchester byl obrovským přínosem, to on vychoval zlatou generaci týmu z Manchesteru.

Ke stále zlepšujícímu se týmu se navíc v průběhu sezony přidala fotbalová hvězda Mancheteru číslo jedna. Ericu Cantonovi vypršel osmiměsíční zákaz startu za napadení fanouška. Pro United to byla obrovská vzpruha!!! Po Vánocích Manchester vítězil v mnoha zápasech o pouhý gól a jejich autorem byl mnohokrát právě geniální Francouz. Hráčům a vedení začínalo být jasné, že Mancheter United může vyhrát ligu. Předposlední zápas soutěže hrál Fergusonův soubor doma proti Nottinghamu. Konečný výsledek 5-0, z toho rovnou dva si připsal David. Pokud Reds v posledním zápase vyhrají, budou slavit titul! Ale kdo by pochyboval, že rozjetý vlak zastaví Middlesbrough? Manchester United titul uhájil!!!To ale nebylo vše. Po velmi vydařeném semifinále Anglického poháru proti Chelsea, kde vstřelil David postupový gól, se United střetli ve finále s Liverpoolem. Kolikrát David toužil zahrát si v Anglii nejsledovanější zápas roku! Sen se mu splnil. K tomu všemu navíc jediný gól zápasu padl po Davidově rohu! Manchester United s "mateřskou školou" právě dobyli Anglii ziskem dvou nejcennějších trofejí Británie.
Po tolika skvělých letech se týmu, který spolu hrál již mnoho let, ale stále byl velmi mladý, prostě nemohlo nevěřit. Vždyť měl ve svém středu mládíky, kteří už nastupovali za anglickou reprezentaci a měli za sebou skvělé úspěchy. Tým ze severu Anglie si proto před novou sezonou nemohl dávat nízké cíle: obhajoba titulu a získat zpátky Anglický pohár.
Manchesteru se však příliš nedařilo. Suverénem soutěže se stal londýnský Arsenal. Do hlavního města přivezl jak anglický titul, tak i Pohár. Důvod proč se Manchesteru nedařilo, je možný hledat v absenci Roye Keana, bouřliváka, ale zároveň fanatika, který dokáže strhnout pro vítězství celý tým. Roy si na začátku sezony poranil koleno.
Pro Davida a jeho spoluhráče bylo štěstí, že je tu i reprezentace a blížící se mistrovství světa. Nejprve tu však byla kvalifikace. A to bylo dosti složité. Poslední zápas musela Anglie minimálně remizovat na půdě Itálie. Ten, kdo tento zápas viděl, rozhodně nelitoval. Hrálo se ve slušném tempu, Paul Gascoigne řádil po celém hřišti, všichni Angličané, včetně Davida, hráli jeden ze svých nejlepších zápasů kariéry. Utkání nakonec skončilo tolik potřebnou remizou 0-0.V Anglii vypukla doslova "antibeckhamonálada." Nejvíce to asi pocítili Davidovi rodiče, protože Dave byl stále s Victorií na jejím turné v USA. Jednou se ale vrátit musel, povinnosti v dresu Manchesteru čekaly... Na trénink i z něj ho vždy musel někdo vozit, angličtí fanoušci ještě světový šampionát nevydýchali. Na United čekal první zápas sezony s Leicesterem na Old Trafford. Manchester už prohrával 0-2, když Tedddy Sheringham snížil. V nastaveném čase si David postavil míč k přímému kopu. "Teď ho prostě musím dát!" říkal si Dave. Míč nakopl vnitřním nártem. Gól! David začal splácet dluh, který si přivezl z Francie.
Fanoušci Reds byli opravdu úžasní, celý zápas skandovali jeho jméno. Návrat do Anglie se tedy vydařil, ale co příští týden, až United vyjedou na utkání s West Hamem?
Fanoušci Reds byli opravdu úžasní, celý zápas skandovali jeho jméno. Návrat do Anglie se tedy vydařil, ale co příští týden, až United vyjedou na utkání s West Hamem?
V utkání, které skončilo 0-0, diváci na Davida pokřikovali ty nejsprostští nadávky, jaké si člověk umí představit. I když Dave nezazářil, prošel peklem a teď už to mohlo být jen lepší. Manchester vůbec si vedl v sezoně 1998/1999 velmi suveréně. Tehdejší výsledky jsou až udivující: Nottingham-Manchester 1-8; Leicester-Manchster 2-6. Reds prohráli jen tři ligové zápasy a mohli se těšit z dalšího ligového prvenství. Další prioritou byl Anglický pohár.
V Poháru se postupně Manchesteru stavěli opravdu kvalitní soupeři. Ve čtvrtém kole (pro United to byl teprve druhý zápas, protože byl nasazen rovnou do třetího kola) narazili Rudí ďáblové na tradičního rivala z Liverpoolu. Manchester prohrával, ale dokázal se oklepat a Ole Gunnar Solskjaer ke konci utkání strhl vítězství na stranu Fergusonova týmu. Reds dokázali postoupit ve čtvrtfinále přes Chelsea, v semifinále nastoupili proti Arsenalu. První zápas (obě utkání se hrála na neutrální půdě) skončil remizou 0-0, následoval tedy velmi důležitý duel, který si angličtí fanoušci pamatují dodnes. Důležitou branku dal David. Z přímého kopu. Arsenal ale vyrovnal a dále tlačil Manchester na jeho půlce. Peter Schmeichel dokonce chytil penaltový kop. Na program dne přišly penalty, kde měli větší štěstí hráči Manchesteru. Hurá do finále! Podle slov Davida Beckhama bylo snažší než hráči očekávali. Manchester porazil Newcastle 2-0. Tým okolo zlaté party ´92 si zařídili jistý "double."
V Lize mistrů se v poslední době Reds nepodařilo vybojovat velký úspěch. Los přiřadil Manchesteru do skupiny D Brondby, Bayern Mnichov a Barcelonu FC. Základní část Ligy mistrů proto nebyla vůbec jednoduchá. Naštěstí dokázal United s Němci a Španěli ve všech zápasech remizovat a Brondby v pohodě dvakrát rozdrtit(6-2, 5-0). Ve čtvrtfinále se Reds potkali s Interem Milán. Doma si tým okolo Davida vytvořil dobrý náskok pro odvetu (2-0, 1-1). Pro rozjetý Manchester nebyl překážkou ani turínský Juventus. Doma sice Manchester nepodal přesvědčivý výkon a ani výsledek 1-1 nebyl brán s nějakým nadšením, ale lepší, než prohrát. V italské odvetě to ze začátku vypadalo s Angličany moc špatně. Už v desáté minutě prohrávali 0-2. Jenže Manchester měl ve svém týmu Davida Beckhama, který zahrává rohy jako nikdo jiný. Tentokrát si na jeho centr naběhl Roy Keane. Reds zápas otočili a postoupili s výsledkem 3-2. Konečně velký evropský úspěch, ale přece nechceme, aby tak skvělý tým, jakým United v tomto roce disponuje, skončil se stříbrnou medailí...
Zápas to byl fantastický. Ve finále se Manchester střetl s Bayernem. Němci dokázali vstřelit gól, ale Manchester se nevzdával. Prohrával ještě v době, kdy do posledního hvizdu zbývaly jen vteřiny. Tehdy se ale znovu ukázala síla Davida Beckhama. Po jeho rychlých rohových kopech skórovali Sheringham s Solskjaer. Manchester United dokázal vybojovat "treble" (vyhrál anglickou ligu, pohár i v Lize mistrů).Reprezentační rok pouze potvrdil Davidovu skvělou sezonu. V kvalifikaci o EURO 2000 si vedla Anglie velmi slušně. Z českého pohledu musím připomenout zápas České republiky proti anglickým lvům ve Wembley. Přátelské utkání (hrálo se 18. listopadu 1998) skončilo radostněji pro Angličany, zvítězili 2-0. Na jaře roku 1999 byl z trenérské funkce reprezentace Anglie odvolán Glenn Hoddle. Na jeho místo byl dočasně dosazen Howard Wilkinson. Bylo to pouze dočasné řešení. Na post hlavního kouče nakonec anglický svaz umístil charizmatického a schopného Kevina Keegana. Tomu stačilo pár zápasů k tomu, aby si získal širokou podporu veřejnosti a svých hráčů. Alespoň Davida Beckhama ano. Ve svých pozdějších výpovědích se o Kevinovi zmiňuje pouze v pozitivech. Anglie měla kvalifikační skupinu rozehranou velmi slušně, vždyť prohrála jen jediný zápas se Švédskem.
Po tolika úspěších z minulé sezony, přišel další silný okamžik Davidovy kariéry. Svatba s Victorií Adams, se kterou už v té době měl malého Brooklyna, ale na svatbu se v nabitém programu obou novomanželů našel čas až teď. Dne 4. července roku 1999 se v irském zámečku Luttrellstown vzali Victoria Adams-Beckham a David Beckham. Na slavnostní hostině bylo přítomno na 300 hostů, Davidovým svědkem byl jeho kamarád a spoluhráč z Manchesteru Gary Neville. Exluzivní právo na pořizování fotografií měl magazín OK!.David chtěl u Alexe Fergusona prodloužit dovolenou, s Victorií chtěl vyjet na svatební cestu. Ten mu ovšem nevyhověl, sezona klepala na dveře a Manchester měl co obhajovat. Hrát fotbal v United nazapomněli, na první ligovou porážku si fanoušsi Reds počkali až do 10. kola, kdy jejich tým podlelhl Chelsea. V té době už měl Manchester za sebou těžké vyhrané zápasy s Leedsem, Liverpoolem i Arsenalem. Na konci sezony znovu pouze tři prohrané zápasy. David společně se svým týmem znovu zopakoval triumf v lize. To potvrdilo, že v současné době na ostrovech nebylo lepšího týmu než Manchesteru United.